Tenhle článek vychází z poznatku, že člověk není schopen cítit plně určitou emoci, pokud ji nemůže vyjádřit gestem, pohledem, tónem hlasu nebo pohybem těla. Schválně si to zkuste. 🙂 Možná něco ucítíte, ale často ten zážitek bývá hodně plochý.
Když jsem procházela výcvikem terapeuta Cesty, sama jsem procházela mnoha terapiemi. Terapie Cesta je terapie zaměřená na emoce a tak jsem měla možnost zažít různé intenzity emocí i svou různou schopnost emoce cítit. Mohla jsem si zažít chvíle, kdy se mnou není k hnutí (něco ve mně odmítá cokoli cítit) i chvíle tak silných emocí, že jsem racionálně vůbec nevěděla, co se děje. Moje tělo dělalo pohyby, já jsem brečela, křičela, ale neměla nad tím vědomou kontrolu.
Když se člověk dostane do jádra silné emoce, jeho racionální část mozku se vypíná, vedení přebírá limbický systém (amygdala) a tělo si může „dělat co chce“, aby uvolnilo emoci (energii uvězněnou v těle). Je to velmi léčivý okamžik. Je to vlastně to hlavní, o co v terapii zaměřené na emoce jde. Je to jako kdybyste dokončili důležitou práci a už se k ní nemuseli více vracet.
Je to právě naše racionální mysl, která nám brání v plném prožitku emocí. Máme v hlavě nastaveno plno obranných mechanismů, které nás před plným prožitím emoce chrání (viz článek 3 důvody, proč necítíme emoce a jak znovu cítit). Pokud jsem na úrovni mysli a o svých problémech pouze mluvíme, dráždíme hada (náš nervový systém), vytváříme si v těle stres, ale nenabízíme mu žádnou úlevu v podobě procítění emoce.
K vyjádření emocí potřebujeme naše tělo. Pokud chceme podpořit naší schopnost cítit emoce, potřebujeme se zaměřit na způsoby, jak se propojit s tělem. Jak s tím jemně začít, jsem popsala v článku 3 důvody, proč necítíme emoce a jak znovu cítit. V tomhle článku se zaměřuju na konkrétnější způsoby, jak uvolnit emoce pomocí těla.
Všechny způsoby můžete dělat a přesto u toho nemusíte nic necítit. To je v pořádku. Tělo se hýbe, tím pádem se hýbe i energie a vaše schopnost něco cítit se prohlubuje. Když vydržíte, brzy se dostaví i emoce spojená s tímto typem gesta, pohybu, výrazu…
Tři základní způsoby, jak podpořit uvolnění emoce (a rozpohybování energie) jsou pohyb, dech a hlas.
Tenhle článek bych tedy mohla shrnout do tří bodů:
- Dech – Zaměřte se na svůj dech. Vnímejte, jaký je, jak se chová, jak se vám daří nebo nedaří dýchat. Začněte ho vědomě problubovat a po celou dobu „pobytu v emoci“ s ním buďte ve spojení.
- Hlas – V našem hlasu se odráží naše schopnost se vyjadřovat. To platí i o vyjadřování emocí. Dovolte energii ve vašem těle proudit tím, že jí dovolíte i procházet skrze vaše hlasivky. Nic nezastavujte.
- Pohyb – Uvědomte si zatuhlá místa ve vašem těle a rozhýbejte je. Skákejte se. Třepejte se. Tancujte neohrabaně, nekontrolovaně. Ať se děje co se děje, hýbejte se a svou pozorností buďte s pohybem energie ve vašem těle.
Ale hlavní důvod, proč píšu tenhle článek, je poskytnout možné způsoby práce s tělem na každodenní i terapeutické bázi, které prohloubí vaši schopnost uvolnit emoce a osvobodit se od traumatu.
Jak teď cítíte emoce vy?
- Zdá se vám, že ve svém životě nic necítíte?
- Máte občas pocit, že se „dotknete“ nějaké emoce a ona bleskurychle zmizí?
- Cítíte úzkost, ale nevíte, jak z ní ven?
- Cítíte ráno tíhu?
- Je vám smutno a nevíte proč?
- Často vybuchnete nebo naopak nikdy svou nevoli neprojevíte?
- Reagujete na strach paralýzou?
- Máte příliš aktivní mysl?
- Nedokážete se zastavit?
- Jste nespokojení tam, kde jste?
Pokud jste odpověděli jedinkrát ano, následující tipy se hodí k domácímu experimentování.
Dovolte si být blázniví v tomhle zatuhlém světě. Váš nervový systém vám poděkuje. 🙂
1. Výraz v obličeji, postoj těla
Tenhle tip je jednoduchý a přesto účinný. Spočívá v přehánění výrazu v obličeji, podle toho, jaký zrovna máte pocit. Cítíte smutek? Zakaboňte svůj obličej tak, aby bylo vidět, jak příšerně smutní jste. Cítíte strach? Jak se tváří opravdu vyděšený člověk? Cítíte vztek? Zatněte pěsti a postavte se do boje. Pokud se dostaví silná emoce, zhluboka dýchejte. Pokud by toho na vás bylo moc, stočte se do klubíčka a obejměte se. Dopřejte si čas na zklidnění. Vězte, že je vše v pořádku, že jste se přiblížili k prožití bolavé emoce.
2. Bouchání do polštářů
Tohle je nesmírně účinná technika na uvolnění napětí, často spojené se vztekem a/nebo paralýzou. Je ale důležité vytvořit si takové prostředí, abyste si při bouchání neublížili. Ujistěte se, že je kolem vás měkko a to i přesto, že v tomto cvičení nejde o sílu, kterou vyvinete, ale spíš o otřesy a pohyb celého těla, které při tom zažijete.
Lehněte si na břicho. Pod rukama i nohama mějte měkké vypodložení. Ruce uvolněně položte nad sebe a nohy mírně roztáhněte od sebe. Bouchněte do polštáře tak, aby pohyb udělala celá ruka od ramene. Pohyb by měl rozvibrovat a rozpohybovat celé tělo. Pokud to pro vás bude příjemné, přidejte i „plácnutí“ nohou vycházející až kyčle. Zaměřte se na průchod energie vaším tělem ne na sílu a zatětí svalů. Pohyb vypadá tak, že se na posteli kolíbáte. Je možné, že se dostaví silný pocit vzteku a tak s boucháním nepřestávejte, dokud se nahromaděná energie neuvolní. Dýchejte.
Cvičení nádherně uvolňuje šíji i oblast pánve.
3. Křik
Potřebujete něco vyjádřit a ani sami nevíte, co přesně to je? Vyjděte si do přírody a z plna hrdla si zakřičte. Spojte se s křikem, buďte křikem. Pozorujte, jak se ve vás mění vaše prožívání. Pozorujte, jestli přicházejí obrazy/postavy/symboly, které by mohly být s křikem spojeny. Pokud víte, na jakou situaci nebo člověka křičíte, křičte přímo na ni/něj.
4. Otevření pusy do křiku
Pokud nemáte možnost křičet (např. nemáte možnost vyjet si do přírody o samotě), mnohdy stačí jen se vší vervou naznačit, že chcete křičet, ale nevydat ani hlásku. Dejte do toho vše a postupujte podobně jako u předchozího bodu.
5. Jógové pozice
Jóga nám může nesmírně pomoci jemně uvolnit tělo a s tím se jemně otevřít do prožitku zablokované emoce. Je ale důležité cvičit ideálně podle sebe (ne podle lektora) a být v plném propojení s prožitkem, který nám daná jógová pozice nabízí. Například u mě často dochází k uvolnění v oblasti srdce díky pozicím zaměřeným na srdeční čakru.
6. Opičí dech
Opičí dech je způsob, jak vypnout mysl a uvolnit tělo. Může to být technika na uvolnění emocí, ale je to také výborná technika na uvolnění. Takový restart pro mysl. Skládá se ze tří částí:
- Poskakování (jako opice),
- rychlý dech vycházející z bránice,
- rychlé měnění grimas v obličeji.
Opičí dech se nejlépe pochopí, když ho vidíte někoho dělat, což v tomhle článku udělat nedokážu. Ale myslím, že vám to nebrání v tom s tím experimentovat a zkoušet, co a jak vám nejvíce pomáhá vypnout mysl a uvolnit se.
Ačkoli moje moje hluboké přesvědčení je, že nám emoce nemohou ublížit, pokud k nim přistupujeme z pozice zvídavosti a otevřenosti, také si myslím, že zejména v začátcích práce s tělem a s emocemi je velmi vhodné na to nebýt zcela sám.
Následující tipy se týkají toho, jaké možnosti emocionálního uvolnění nabízí práce s tělem s terapeutem s profesním výcvikem sexuologické práce s tělem.
7. Celostní smyslná masáž Core Touch
„Učíme se skrze bolest a utrpení, dokud nepochopíme, že stejně se dá růst i skrze lásku a potěšení.“ – Elena Tonetti
Naše těla jsou tak moc zvyklá na námahu a příkoří, že otevřít se potěšení skrze masáž pro nás vůbec není samozřejmá věc. Nicméně pravidelné navštěvování podobného typu masáže naše tělo učí, že je milováno, opečováváno a že si zaslouží pustit vše, co ho sužuje. Učí to i nás samotné, jak se svého těla láskyplně dotknout a co se mu doopravdy líbí. Výsledkem takovéhle velmi příjemné a láskyplné masáže, může být i hluboký emoční prožitek. Opečované a uvolněné tělo je mnohem lépe připraveno na propuštění emoce, než tělo, které je celé zaťaté a zatuhnuté.
8. Vaginální mapování
Od své vagíny jsme více či méně odpojeny, ať už vlivem výchovy, společnosti nebo traumatického zážitku. Vaginální mapování nabízí jedinečnou možnost, jak uložená traumata uvolnit, toto spojení obnovit a své prožívání a sexualitu znovu probudit. Propojení se s touto částí těla pro nás pro ženy neznamená jen krásnější pocity při milování. Znamená to hlubší spojení s naší ženskou esencí, s naší jedinečným já. Skrze provázení žen skrze vaginální mapování jsem si všimla, jak se žena stává silnější a sebevědomější jen po pár sezeních. Péče o vagínu je z mého pohledu ta nejhlubší sebepéče, kterou si žena může dopřát.
9. Anální mapování
Tohle téma je možná pro mnohé z nás tabu. Čím větší je to tabu, tím důležitější je to téma otevřít.
Měli jste někdy strachy sevřený zadek…? V anální oblasti se skrývá tolik zablokovaných emocí, že projít análním mapováním znamená naprostý očistec a obrovské osvobození od emocionální zátěže. Pokud chcete udělat velké množství práce za co nejkratší čas, pak anální mapování je pro vás to pravé.
10. Léčení jizev
Tělo reaguje na řez animálním způsobem. V jizvě není uschovaný jen zážitek fyzické bolesti ale i zážitek emoční bolesti. Věděli jste, kolik bolesti se může skrývat v jizvě po nástřihu při porodu nebo po císařském řezu, zejména pokud se to ženě stane bez jejího vědomí nebo bez její svolení?
- Léčení jizev nabízí úžasný způsob, jak uvolnit emoční i fyzickou bolest.
- Pomáhá vytvořit nová nervová spojení v mozku se zjizvenou tkání a tím obnovuje její citlivost. Pokud se s jizvou nepracuje, její necitlivost se rozrůstá.
- Také je to velmi důležitá součást fyzioterapeutické práce, protože zjizvená tkáň mění naše držení těla a způsobuje řetězení problémů i do zdánlivě nesouvisejících částí těla.